Když ze svého života vytrhnete někoho, kdo pro vás hodně
znamenal, jste to vy, kdo prohrál.
Aaron Hass


Blog každého by měl být jeho svět,
svět ve kterém není mezí,
kam by měl vložit část svého srdce.

Doufám,že mě se to povedlo alespoň z části.
Takže pokud se vám nějaký článek bude zamlouvat,
neváhejte komentovat,kritizovat a zase se někdy vrátit.

Bree (autorka blogu)



Útržky ze života

Už to máme za pár....

5. června 2010 v 10:38 | Bree
Prvního jsem oslavila narozeniny a užívám si sluníčka,které se nás konečně rozhodlo poctít svojí návštěvou. Vždyť už je červen, proboha. Za chvíli se konečně dočkáme konce školního roku. Letos je to ale poprvé co si to bez lidí ze třídy o prázdninách nedokážu představit. Minulý rok jsme ještě taková parta nebyla, ale asi tak od prosince bez některých z nich nedám ani ránu. Nedokážu si představit co bych dělala bez těch našich akcí. Čajka, večerní konverzace na icq, blbosti ve škole, cyklisťák.

Po příjezdu zavládla nuda.

29. května 2010 v 16:23 | Bree
Je to už několik hodin,co jsem se vrátila domů z Poslova mlýnu, kam jsme v pondělí odjeli na cyklisťák a začínám se strašně nudit. Když asi druhý den vyhodili kuchaře, už jsme si nemohli stěžovat kromě bolesti nohou a,,sedací soupravy" na nic,ale to přeci k jízdě na kole patří.
Hned po příjezdu a zahřátí pokojů jsme se vydali na první výlet po okolí a najeli jsme cca 20km v dešti.

Předcyklisťáková akce

22. května 2010 v 21:47 | Bree
im-sorry.blog.cz
Jak už jsem jednou psala, ve čtvrtek byl pohár rozhlasu. A dopadlo to celkem slibně..i když co si budeme nalhávat vždycky to může být lepší,,bohužel" jsme ale porušili tradici a tentokrát jsme nebyli poslední xD. Takže kluci nakonec skončili myslím 11 ze 14 a my-holky 8 ze 13.

Kyselé žížalky xD

14. května 2010 v 17:43 | Bree
Nějak jsem si všimla,že jsem už dlouho nic nenapsala. Ale popravdě řečeno chtěla jsem,ale vůbec nebyl čas. Bohužel,už si vůbec nepamatuji co. Tak nevadí.

V sobotu jsme byli s N. na Mariánce (skála) a povedly se nám vyfotit úžasný fotky okolí. Je fakt,že s ní už jsem takhle venku strašně dlouho nebyla a celkem mi to i chybělo. Probrali jsme vše co ško od A do Z jako jsme to dělávali vždycky.

Ten sníh je pravej?

24. dubna 2010 v 21:53 | Bree
Slíbila jsem sice,že napíšu menší report o La Bohéme, ale to si nechám až budu doma. Neb tam se právě  teď rozhodně nenacházím.
Ráno jsme byli se Z. nachvíli u koní, jenom je tk trochu vyhřebelcovat, protože mění srst a děsně línají... pak jsem vzala psa na vodítko a šla jí doprovodit až skoro k ní domů a běžela jsem domů. Opakuji-běžela! :-)
Doma jsem byla donucena uvařit buřtguláš (fůůj), najedla jsem se a šla na autobus.

Tzv. bezstarostná nálada.. i když!?

22. dubna 2010 v 17:33 | Bree
Tak jsem se zase jednou rozhodla napsat velmi smysluplný článek. Dny utíkají jako voda a já se pomalu,ale jistě dostávám do tzv. bezstarostné nálady. Nějak nemám co řešit a jsem za to ráda. Ale příjde mi,že to zase nejsem já,protože řešení problémů, těch mých nebo ostatních,ke mě už prostě nějakým způsobem patří.
im-sorry.blog.cz
( Bree zase jednou vzala foťák do ruky)

Tak už jsou doma.

16. dubna 2010 v 15:36 | Bree
Konečně jsem se dočkala a mám ty svoje vysněné glády :-) což o to,že jsou mi trošku větší,ale tak nevadí :-) hlavně,že jsou. Bordo :-)
Biologická olympiáda nedopadla zase tam špatně a v dalším kole jsem skonšila na 10.místě.. docela by to šlo,když si uvědomím,že jsem se na to skoro vůbec nepodívala a lidí tam bylo okolo 30.

Stinné stránky tohohle pěkného počasí.

27. března 2010 v 12:19 | Bree
im-sorry.blog.cz
Plán dnešního dne měl být takový,že jsem měla strávit docela dlouhou dobu s mamkou a ségrou na cyklostezce na bruslích. Počasí se bohužel zkazilo takže nic. Hrůza,přes týden,kdy jsme všichni zalezlí ve škole svítí sluníčko a je hezky,a o víkendech se to zatáhne. Ale stejně i kdyby bylo hezky,bych pravděpodobně nikam nejela.

Glády,glády,glády..a ono nakonec nic!

24. března 2010 v 19:36 | Bree
V poslední době se zase vše začíná vracet do vyjetých kolejí. Můj život je jako kolotoč a houpačka zároveň. Den se podobá dni jako vejce vejci,ale moje nálady se každou chvíli mění. Pozorovala jsem to třeba zrovna dnes, když se všichni okolo mě bavili a já jako bych neměla co říct,neměla jak se zapojit do debaty.... po chvíli jsem to ale přestala řešit,řekla jsem si,že některé věci prostě nemá cenu řešit, a ač s menší přetvářkou,začala jsem se bavit taky. Naštěstí to dopadlo tak,že jsem se nakonec bavila i bez ní.

Tady je někdo asi hodně natvrdlej.

8. března 2010 v 17:13 | Bree
Hoodně natvrdlej,ale já to nejsem. V tuhle chvíli a vlastně celý život jsem já ta najivní, né natvrdlá. Natvrdlý je ON, a doufám,že z mého zarytého mlčení a ignorování jeho osoby pochopil,že je mezi námi konec,nemám totiž tu sílu vpálit mu to do očí,a takový srab abych mu to napsala taky nejsem,tak volím zlatou střední cestu. Ale řekněte sami, kdyby sme s někým chodili a pak zjistili,že se oblejzal s jinou, nenaštvalo by vás to? Vážně nevím co jsem od tohohle vztahu čekala, co jsem čekala od něj !?

Jako by mě to nabíjelo.

21. února 2010 v 11:09 | Bree
Je to krásný pocit,když vás po tak dlouhé době probudí právě sluníčko. Zdá se mi jako bych úplně užila. Probudila jsem se, natáhla se pro knížku a ještě hodinku si četla. Potom jsem se donutila vstát,strčila jsem chleba do topinkovače a nalila vodu do konvice, připravila žrádlo pro psa... snad den jako každý jiný,tak se to zdá a přeci jenom dnešní ráno nebylo tak bez života jako celý tento týden.Mám snad i takový dojem,že se dnes i něco naučím.

Bloudím ve vzpomínkách

19. února 2010 v 13:06 | Bree
V poslední době na mě zase přichází taková ta nálada,kdybych nejradši nedělala nic jiného,než se někde zavřela a mohla být sama,v klidu přemýšlet a vzpomínat. Možná bych se spíš měla soustředit na školu. Proč jsem se do teď snažila a teprve když to začíná být důležité na to úplně kašlu a je mi to jedno? Vždyť po vysvědčení z minulého roku,kdy jsem si odnesla pouze jednu dvojku ze zeměpisu ve druhém pololetí,jinak byl ten papír popsaný samými biči,když nepočítáte rodné číslo a další podobné věci, neštěkne ani pes? A teď to v pololetí vypadalo úplně stejně, jenomže si nejsem jistá že to dotáhnu až do konce roku,prostě ne! Nebaví mě to, a nedokážu se přimět k tomu abych něco dělala. Nechápu to, dřív to bylo tak snadné a lezlo to do hlavy samo,ale teď ne,teď vypnu už o hodině a doma to do hlavy nedostanu tak dobře aby písemky vypadali jinak než vypadají. Protože ty v poslední době vořu docela solidně. Celý týden jsem měla volno,jarní prázdniny a nebyla jsem schopná se vám ani ozvat,přitom ,,Nový článek" jsem měla rozepsaný tolikrát. Něco se se mnou děje,ale já prostě nejsem schopná ,,určit správnou diagnózu". Radši jsem byla zalezlá s knížkou kterou jsem si půjčila v knihovně a za den jí měla dočtenou. Možná vám sem hodím recenzi,ale to by mi blog.cz nesměl blbnout,takhle nemůžu ani hodit většinu tohohle únavného článku pod perex. Omlouvám se , Bree.

Ooo, to je smutné!

12. února 2010 v 22:09 | Bree
Tolik se toho stalo,za tu dobu co jsem tu nebyla,a mě tolik mrzí už teď,že si určitě na všechno nevzpomenu. Ale článek bude dlouhý,kdo má odvahu ho číct,nechť klikne na CČ.

Za všechno může čas...

29. ledna 2010 v 14:20 | Bree
Doopravdy nevím proč v poslední době nemám pořádně co napsat.. i když,po pravdě by toho bylo tolik. Jenomže,než to stihnu všechno sepsat vyouří se mi z hlavy úplně všechno. Kam se poděly ty časy,kdy jsem psala dlouhé články,které měly alespoň trochu smysl? Hold jsou pryč,ale stím já nic nenadělám... bohužel,nebo bohudík?

Přežít jenom těch pár dní...

25. ledna 2010 v 19:12 | Bree
Už mě to unavuje, známky už jsme měli uzavřený osmnáctýho a stejně jsme minulý týden psali samé písemky...hráza, děs. Snad nás trochu ušetří alespoň tento týden, i když úkolů máme dost a dost. Budu to muset nějak přežít, hold už jsem si nějak zvykla žít stím,ž mám taky nějaké ty povinnosti. Ráno se přinutit vstát, oblíknout se, nasnídat, dát nažrat psovi, namalovat se,vyčistit zuby a upalovat na autobus,který má beztak v zimě vždycky zpoždění,takže na té zastávce tvrdnu dýl jak půl hodiny. Potom ještě deset minut čekat před šlokou než zazvoní na vstup do šaten, vyspat se o češtinách, o přestávce sníst svačinu a pokecat s přáteli, ostatní hodiny nějak přežít. Jet zase zpátky domů, kde musím umýt nádobí,jít ven se psem,utřít pracha a všechno okolo..vždyť to znáte. Napsat si úkoly,naučit se na druhý den, sednout si k PC, oběhnout nějaké ty blogy,podívat se na FB a na chvíli zapnout ICQ. Potom zase PC vypnout a příjde nařadu čtení nějaké zajímavé knížky,protože mě ani nenapadne číst něco co by mě nebavilo.
To je asi tak celé shrnutí mého každodenního stereotypu.

Docela dlouho už jsem nenapsala,co se mnou vůbec je.

17. ledna 2010 v 17:31 | Bree

Marně doufám,že období zkoušení ve škole už zkončilo, to nezkončí nikdy,ale tento týden,by to už nemělo být tak horké. Blíži se vysvědčení a já doufám,že to nějak do toho čtvrtka zvládnu. V pátek si užijuz zaslouženého odpočinku a týden na to se chystám zajít ke kadeřnici aby mi z toho co mi roste na hlavě(vlasy xD) udělala něco co by alespoň trochu připomínalo účes, protože tohle už je děs. Konečny mám roztřepené až běda,a i když si chci zachovat délku, trochu si to zastříhnout budu muset nechat. Pak už jenom o pár odstínů tmavší barvu než mám přírodní a ofinu+pár proužků červeně - jak prosté.
Pokud máte odvahu číst dál, klikněte na celý článek, ale varuji vás, mám v plánu psát ještě docela dlouho.

To všechno kvůli škole...

6. ledna 2010 v 19:07 | Bree
V poslední době jsem zase strašně unavená, ještě jsem si ani pořádně nestihla zvyknout na to,že už je zase škola a musím vstávat brzo, navíc budu muset vstávat ještě dřív, protože mamce posunuli ranní směnu o hodinu dřív, navíc dělá ještě na odpolední a to se domů vrací až po desíté.Mě tedy nezbívá nic jiného než hlídat ségru, protože můj milovaný tatínek rozvázal svůj pracovní poměr a kvůli nové práci bude třeba na týden úplně někde v háji. Když bude mít mamka ranní budu muset vodit ségru do kšoly, to by nebyl takový problém kdyby chodila na tu samou co já, ale to ne.. ta totiž musí chodit do školy,autobusem na úplně opačnou stranu, takže milá Bree bude muset vstávat už v pět hodin aby všechno stíhala.

Myslela jsem,že...

4. ledna 2010 v 19:18 | Bree
Přemýšlela jsem o tom tenhle blog zrušit, narovinu- založila jsem si nový ,ale ten jsem hned druhý den zrušila. I přes to,že o tomhle blogu ví už hodně lidí z mého okolí a nemůžu sem psát tolik jako dřív, zůstanu tady, protože mi to tu přirostlo k srdci a ,,stěhovat" se nechci, to bych vám přeci nemohla udělat. No co... nevadí, samosebou články budou přibývat dál, hlavně do rubriky ,,Knihy" , protože je stejně musím zapsat i do čtenářského deníku, tak to vezmu jedním tahem :-) a až se zase podívám na nějaký film, hodím o něm sem článek taky.. určitě to tu nezamrzne- ba naopak to bude možná živější než dřív.. jenom kvůli nedostatku času a nápadů, jsem nucena zrušit(smazat) rozepsanou povídku Cesta tmou.. prostě příště než něco začnu psát pořádně se nad tím rozmyslím, spíš z těch materiálů na kapitolovku Cesta tmou,která nevyšla.. zkusím udělat jednorázovku. A bude :-)
BTW: rozhodla jsem se .. budu nový člověk, žádné mindráky a smutek, i když tomu se asi neubráním,natolik se mě moje Ego naučilo ovládat, hold ho budu muset trochu potlačit, ale sžít se s ním :-)
Bree

Tak nakonec přišel ;-)

28. prosince 2009 v 13:53 | Bree
Ptáte se kdo? No Ježíšek přeci ne? Jsem vcelku spokojená.. tu kytaru jsem dostala xD neumím na ní zahrát sice vůbec nic, ale hlavní je,že jí mám, a alespoň se pokusím se na ní něco naučit :-) a další dárečky už ani tak nestojí za zmínku, krom toho jsem taky dostala nějaké peníze, tak už jen čekám na co největší povánoční slevy abych mohla jít vykoupit New Yorker a spol. xD
Stejně bych už nejraději chtěla zase léto.. no, hold si ještě budu muset chvíli počkat.
Hodně štěstí do nového roku vám všem :-)

Ne,prostě.

21. prosince 2009 v 18:31 | Bree
Ahoj. Je to pech, kolik škol má řiditelské volno,ale my samosebou ne, řiditelovi by to totiž strašně moc uškodilo kdyby nám ho dal. Co je to za nápady jít do školy dnes a ještě zítra? Nicméně,zítra už to bude v pohodě, první hodina rozdávání dárečků, pojídání cukroví,pití čaje, zpívání koled s kytarou. A pak hajdy na vánoční soutěže pro druhý stupeň. Ve škole ztvrdneme do půl jedné.

Poté máme naplánovanou společně s pár jedinci od nás ze třídy návštěvu jedné z čajoven poblíž... uvidíme kterou vybereme protože jejich tu dost. Ale určitě víme tu ,že do čajovny U žabáka, kterou nedávno vybrali naši milý přátelé ,,pomáhat a chránit" , radši přejdeme obloukem.
Uvidíme jak se všechno vyvine, ale potom to bude fajn, konečně začnou vánoční prázdniny ,na které tak dlouho čekám.
 
 

Reklama